Krásnou sobotu všem:) V 8:00 budíček a o dvacet minut později výborná snídaně, která mě posilnila na to, abych vyšla nevyšší horu v ČR. Tak nějak mohu shrnout včerejší ráno, které jsem si z počátku představovala naprosto jinak...poklidně a bez jakékoliv aktivity.
Ve středu večer jsme s rodinou a kamarády přijeli do Pece pod Sněžkou, kde jsme se ubytovali v malém, rodinném penzionu na kopečku, s krásným výhledem na zbarvené lesy. Už při příjezdu jsem si to tu zamilovala. Vše voní po dřevě a interiér mi připomíná babiččinu chatu na Moravě, kam jezdíme vždy o prázdinách. A hlavně je tu klid. Očekávala jsem klidnou a odpočinkovou dovolenou, protože jsem po dlouhém týdnu naprosto strhaná a je nejvyšší čas si vyčistit hlavu. Můj plán zněl jasně. Relaxovat, relaxovat a relaxovat.
Překvapivě se mi nepoštěstilo (jako vždycky) a hned druhý den jsme měli namířeno na Sněžku. Cesta byla sice dlouhá a namáhavá, přece jen nejsem zvyklá zdolávat tolik km, ale výhled stál rozhodně za to!
Měli jsme štěstí na počasí, protože svítilo krásně sluníčko a mlha která se rozprostírala pod kopcem, byla z ničeho nic pryč. |
 |
Žádné komentáře
Okomentovat