6:05 a já bezmyšlenkovitě koukám do stropu z mé vyhřáté postele, kterou dnes nechci opustit. Bohužel ale musím vstávat. To bych ale nebyla já, kdybych (za poslední dva týdny už po 3!) nespadla z postele na studenou zem. Vždy když vstávám, tak nepřemýšlím nad dekou, kterou mám kolem nohou. To se mi ale vymstilo, protože jsem spadla na tvář. Asi to začnu považovat jako můj denní rituál. Kdyby mě takhle někdo viděl, určitě by si pomyslel, jak cvičím jogu nebo co. Vypadám fakt vtipně.
A tak z té studené podlahy přemýšlím, zda-li má dnešek vůbec smysl. V těle nemohu najít sílu se zvednout a proto se pomalinku dokoulím ke skříni, z které následně vytáhnu svetr, spodní prádlo a černé jeany. Poté následuje obličej. Nemám šanci zakrýt mé kruhy pod očima a celkově můj výraz, který vypovídá o tom, že předešlá noc byla dlouhá a bezespánku.
Pokoušela jsem se učit na fyziku. Anoo “pokoušela”, protože já a fyzika, no to prostě nejde dohromady. Abyste tomu rozuměli a nemysleli si, že jsem flink- nechápu jí a ona nechápe mě. A tak jsem se alespoň učila teorii. Ono totiž nemá cenu se učit cokoliv více na předmět, který mi prostě nejde. Nemám na něj talent, nechápu ho.
Poslední dobou začínám přemýšlet nad tím, proč jsem si vybrala zrovna gymnazium. Škola by měla člověk především bavit a něco mu dávat. My by jsme měli být zapálení do toho, co studujeme a přijímat zajímavé a zároveň nové informace, které nám k něčemu v budoucnu budou. Tak proč se sakra učíme takové hovadiny. Má to vůbec cenu? Nikdo se mě přece nikdy nezeptá na to, jak značíme vektorovou veličinu nebo na graf se závislostí dráhy na čase. Možná kdybych se stala fyzikem, ahaha never.
Možná kdybych šla na uměleckou školu, tak by bylo vše jinak. Ale to je jen další “kdyby”. Velký vliv na škole mají učitelé. Když chytnete špatného, co vás nic nenaučí, nebo až moc přísného, tak se pak do té školy nechodí vůbec. To se mě naštěstí netýká, teda skoro. A tak si říkám, že ještě 3 roky a budu volná. Pojedu pryč, daleko a daleko...
 |
Bez diáře, jako bych nebyla. Pořídila jsem si ho v Sydney v Austrálii minulý rok. Je kožený a lehký, takže mi nedělá problém ho tahat všude. Mám v něm vše zapsáno, protože jinak bych na vše zapomněla.
|
 |
Doufám že tento článek není moc depresivní. A jak to máte vy? Studujete něco co vás baví, nebo jste na tom stejně jako já? (Teda až na ty pády z postele, hihi)
Jsem na tom podobně. Jsem na víceletém gymplu, a fyzikou a chemií jsem doslova trpěla. Peklo přestalo až ve čtvrťáku. Ale matika pokračuje. Na druhou stranu si ale neumím představit, že bych šla jinam. Když už ti ty hodiny fyziky nedají znalosti a nic ti nepřinesou, obohatí tě alespoň zírání z okna a přemýšlení o životě, nebo čtení knihy pod lavicí, věř mi. To je to, co jsem si za celých těch 7 let odnesla já :D
OdpovědětVymazatAle no tak hlavu vzhůru, nic není tak strašný, jak se může zdát ;). Sice tě chápu s tou fyzikou, já ji taky nesnášela a jediný za komu za to můžeme poděkovat je naše vláda, obecně celý koncpt výukového plánu se mi na státních školách nelíbí. já osobně bych svoje děti chtěla dát do soukromých škol, protože je to z mého pohledu skvělá investice, protože dostanou něco navíc a určitě i jiný přístup od učitelů :). Jinak já teď zrovna studuji to, co mě baví, i když je to tedy občas dost náročné, tak jsem za to ráda :)
OdpovědětVymazatJá “naštěstí” na státní škole nejsem. Pro školu kterou teď studuju jsem se rozhodla sama a šla jsem tam hlavně kvůli jazykům...bohužel jsem se fyziky nevyhla a tak nějak válčím. Snad to bude časem lepší :))
VymazatJej, fyziku jsem taky nikdy nepochopila.. ještě tak dosadit něco do vzorečku, ale vysvětlit nějaký jev? ..to nikdy! :D Každopádně držím palce, aby se ti nálada zlepšila a neboj, nakonec všechno zvládneš :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika